Lidské střevní bakterie jsou schopny se v reakci na změny stravy vyvíjet v řádu desítek let. K tomuto závěru dospěli evoluční biologové z Kalifornské univerzity v Los Angeles, kteří zjistili, že u obyvatel průmyslově vyspělých zemí se rychle rozšířila řada mikrobů, kteří pomáhají trávit škroby z ultra zpracovaných potravin. Práce byla publikována v časopise Nature.
Jde o škrobové sloučeniny průmyslového původu, které se začaly v potravinářském průmyslu hojně využívat až v druhé polovině XX. století. Podle autorů takové rychlé genetické změny svědčí o silném působení přírodního výběru.
Vědci analyzovali genomy téměř 30 druhů střevních bakterií na základě údajů z různých oblastí světa. Nalezli takzvané „genetické švihy“ – úseky DNA, které se v rámci druhu staly dominantními v krátkém časovém období. Ukázalo se, že klíčovým mechanismem těchto změn je horizontální přenos genů, což je proces, při kterém si bakterie předávají DNA navzájem, nejen svým potomkům.
Horizontální přenos byl již dříve dobře znám jako příčina rychlého šíření rezistence vůči antibiotikům, ale jeho role v evoluci střevních mikrobů zůstávala nedostatečně pochopena.
„Schopnost trávit nové typy škrobů se ukázala být cílem přírodního výběru. Ještě důležitější však je, že vidíme rozdílné směry v evoluci střevních bakterií u lidí z průmyslových a neprůmyslových oblastí,“ uvedl spoluautor článku, doktorand Richard Wolf.
Jedním z klíčových příkladů byl gen spojený se zpracováním maltodextrinu, látky odvozené z kukuřičného škrobu a široce používané ve zpracovaných potravinách od 60. let 20. století. Tento gen byl aktivně rozšířen pouze v lidských bakteriích z průmyslových zemí.
Podle vědců zatím nelze s jistotou říci, zda se mikrobi přizpůsobují výhradně maltodextrinu, nebo širší třídě modifikovaných škrobů. Rozdíl mezi tradiční stravou založenou na kořenové zelenině a ovoci a moderní stravou s větším množstvím pochutin a polotovarů však zřejmě vytváří nový evoluční trend.
