Podle ní stále více pacientů zažívá úzkost právě z vlastního těla a jeho stavu.
„Může to fungovat takto: ve světě je spousta nejistot, které nemohu nijak ovlivnit, vyvolává to ve mně celkové napětí, ale tato úzkost nenachází řešení. Směřuji ji tedy tam, kde s ní mohu něco udělat – například ke svému zdraví. Začínají myšlenky: Je tohle znaménko už melanom, nebo ještě ne? Píchá mě v břiše – je to rakovina střev, nebo ještě ne?“, – vysvětlil odborník.
Jako příklad uvedla pacientku s panickou poruchou, která byla na hluboké úrovni nešťastná ze svého manželství, ale obávala se o své srdce.
Psycholog-psychoterapeut Dmitrij Jevstignějev již dříve uvedl, že počet případů panických atak se v poslední době zvýšil v souvislosti s tím, že se mnoho lidí naučilo tento stav správně pojmenovat a diagnostikovat.
Podle něj si lidé zvykli nazývat tento stav „nervovým zhroucením“, „nervovým infarktem“ nebo „vegetovaskulární dystonií“ (diagnóza, která v Mezinárodní klasifikaci nemocí neexistuje).
